Seznamte se hlavním řečníkem Lloyd´s Register Forum 2019

Neustálé zlepšování procesů od dob Henryho Forda až po průmysl 4.0

Hlavním řečníkem letošního Lloyd´s Register Fora bude pan Ivan Miller, odborník na zlepšování procesů s pomocí dat.

Photo - Ivan Miller

 




Ivan Miller je odborníkem na zlepšování procesů pomocí dat. Jako poradce či školitel působil v desítkách českých i zahraničních společností. Ivan Miller je „senior member“ ASQ (American Society for Quality) a je certifikovaný „Master Six Sigma Black Belt“. V současné době působí jako vedoucí auditor LR a člen lektorského  týmu Lloyd's Register.    

Zde je jeho úvodní slovo k tématu zlepšování:

Chytří lidé odedávna věci zlepšovali a tím si usnadňovali práci a zvyšovali výdělky. Systematickým se toto úsilí stalo tehdy, když se začalo mluvit o procesech, když se začalo s měřením efektivnosti nebo spokojenosti zákazníků.

Velký přelom přišel s myšlenkou do zlepšování zapojit lidi ze všech částí i organizačních úrovní ve firmě. S touto myšlenkou přišli v Japonsku pod vlivem W. E. Deminga. Pracovníci se sdružovali do „kroužků kvality“, aby vymysleli a realizovali drobná zlepšení na svém pracovišti. Začali přitom používat jednoduchých nástrojů aplikované statistiky i týmové práce. V pozadí celé myšlenky je Maslowova pyramida potřeb lidí, která vysvětluje přirozenou snahu pracovníků iniciativně zlepšovat věci nad rámec svých pracovních povinností.

Z Japonska se tato iniciativa přelila do USA v podobě TQM, které bylo z velké části založeno na myšlenkách W. E. Deminga. Američané se snažili napodobit své japonské konkurenty a zapojit co jevíc lidí do zlepšování procesů. Teprve iniciativa Six Sigma ale této snaze dala potřebnou strukturu.

V Japonsku mezitím vzniká iniciativa Lean – princip „štíhlosti“. Zatímco Six Sigma se zabývá spíše kvalitou produktu, Lean míří spíše do oblasti snižování zásob, zrychlování a úspory nákladů. Po čase se tyto dvě iniciativy začaly vzájemně kombinovat.

Čím dále tím větší vliv v průmyslu, ale i ve službách mají informační technologie. Bez nich si dnes nedokážeme představit bankovnictví, aerolinky nebo pojišťovnu. Plné využití potenciálu IT si vzala za cíl iniciativa Business Process Reengineering, jejímiž hlasateli byli Američané Hammer a Champy.

Zcela jiný přístup přinesl izraelský fyzik Eliahu Goldratt. Ten se na zlepšování díval jako na zadání fyzikální úlohy, jejímž cílem je dlouhodobá maximalizace užitku pro firmu, měřená penězi. Jeho přístup se nazývá teorie omezení (TOC) a do často romantických představ předchozích zlepšovatelů přináší svěží vítr racionality.

V tomto krátkém výčtu jsme určitě mnoho zajímavých iniciativ vynechali (komunistický režim v Sovětském svazu se například pokoušel převzít model W. E. Deminga pod názvem „Saratovské hnutí“). Cílem nebylo poskytnout úplný výčet, ale spíše upozornit na zásadní rozdíly v cílech i nástrojích jednotlivých iniciativ.